"Z pohledu vertikálního je úplně jedno, ve které části společnosti se člověk nachází, jakou pracovní pozici zastává, jak je bohatý, kolik má akademických titulů. Ten základ lidí tady nahoře je stejný, všech, nikdo není lepší. Spirituální rovina člověka - na této úrovni  jsme si všichni rovni, všichni jsme stejně dobří (na horizontále ne). Důležité je, protože člověk se během svého života propadl zeshora dolů, jak je ta vertikála jakoby čištěna, na jaké je člověk v této chvíli úrovni spirituální, a jak postupuje zpátky vzhůru. V tomto čištění vertikály je klasická homeopatie úplně výjimečná věda, protože ona svými ředěnými, potencovanými léky, postupuje zpátky nahoru, je schopná zasáhnout ten problém tam, kde je, vyřešit ho a tímto způsobem vracet člověka po vertikále vzhůru." Mgr. Pavel Opelka, klasický homeopat

 

HOMEOPATICKÁ FILOZOFIE:

Homeopatie má 200 let starou historii, která začala objevy německého lékaře Samuela Hahnemanna. Ten žil na přelomu 18. a 19.století a nesouhlasil s metodami, kterými se v té době běžně léčilo. Říkal: "Je proti mému svědomí léčit neznámé chorobné stavy mých pacientů neznámými léky, které jako velmi aktivní substance mohou vést od života k smrti, nebo vyvolat nové afekty a chronická onemocnění, jejichž odstranění je pak obtížnější než vyléčení primární nemoci".

Peter Chappell: Homeopatická samoléčba:

Psychická zranění ovlivňují naše životy a utvářejí naše nemoci. Omezují naši svobodu projevu potlačením nebo popřením pocitů strachu, zlosti, smutku nebo ztráty. Tyto pocity tvoří základ toho, co nazýváme nemocí.  
Pro mnoho lidí může být představa, že emocionální zranění mají určitý vliv na naše nemoci, zcela nová. Avšak v současné době jsou to obecně uznávané představy mezi lidmi, zabývajícími se léčením.

Samuel Hahnemann systém objevil a celý život strávil jeho zdokonalováním. Vypozoroval, že léčba může být založena na logických a uzdravujících principech. Základní princip, který objevil, zní, že "podobné léčí podobné". Všichni víme z vlastní zkušenosti, že při loupání cibuel pálí a slzí oči. To jsou symptomy typické pro sennou rýmu, takže člověk, který trpí sennou rýmou a má uvedené příznaky, může pocítit úlevu po homeopatickém léku připraveném z cibule. Homeopaté při svých zkouškách na dobrovolnících včetně sebe sama objevili léčivé schopnosti u stovek substancí a propracovali rozsáhlý soubor léků, které se hodí na většinu lidských poruch a nemocí.
Hahnemann zjistil, že příznaky nejsou samotnou nemocí, ale jsou to spolehlivé indikátory pro léčení nemocí.

Homeopatie ukázala, že může léčit poruchy myšlení (psychiku), cítění (emoce) i fyzické potíže. Nejdůležitější výjimkou jsou některá mechanická poranění, která potřebují napravení, nehody vyžadující chirurgický zásah, některé životu nebezpečné situace a některá konečná stadia nemocí.
Hahnemann také objevil jednoduchý a jedinečný způsob, jak připravit homeopatické léky ze surových přírodních látek. Postup, kteryý nazval potenciací, zvyšuje léčebné účinky a odstraňuje všechny vedlejší efekty. Vedlejší účinky se v homeopatii neprojevují - je naprosto bezpečná.

Konvenční lékařská praxe obecně směřuje k léčení fyzických problémů v principiální víře, že všechny nemoci josu fyzické povahy. Tím, že diagnostikuje fyzické příznaky a následně pomocí léků potírá, a tudíž popírá fyzické projevy nemoci, umožňuje vnitřnímu emocionálnímu zranění, aby narůstalo a nakonec vyvrcholilo skutečnou katastrofou. Ve srovnání s tím homeopatické léky "napodobují" vnitřní zranění, "upomínají" tělo, jak je má "odblokovat a vyřešit", takže trauma zmizí samo přirozenou cestou. Tím, že se zbavíme vnitřních zranění, odezní vnější příznaky (takzvaná nemoc). Tak je podpořen přirozený vnitřní proces, který léčí traumata podobného charakteru, i pokud se vyskytnou v budoucnu.

Během dvou set let byly homeopatické léky vybrány z tisíců přírodních látek. Nyní reprezentují prakticky úplný soubor léčivých energií, který odpovídá traumatizujícím psychickým stavům. Tyto energie byly definovány, extrahovány a uloženy v lahvičkách jako čisté energie. Nesou v sobě stopy traumat, která provázejí lidský rod od jeho zrodu.

Homeopatie je podle Světové zdravotnické organizace (WHO) druhá nejrozšířenější lékařská metoda na světě. Na prvním místě je čínská medicína, na třetím herbalismus a na čtvrtém konvenční medicína. Když vezmeme v úvahu, že ostatní systémy tu existují tisíce let, je to opravdu pozoruhodné. Jediný člověk, který pracoval převážně sám, vytvořil nový systém v medicíně. Ten zachvátil svět doslova jakou bouře. A protože byl tak účinny, byl také úspěšný i navzdory mohutné opozici. Kdyby se homeopatie namísto s bigotností setkala s inteligentní odezvou, byla by nyní pravděpodobně lékařským systémem na prvním místě na celém světě.
_______________________________________________________________________________________________

LÉČÍME POMALU, ALE JISTĚ - ROZHOVOR S MGR. PAVLEM OPELKOU, ředitelem České školy klasické homeopatie - pro časopis Žena a život, r. 2008:

Proč má vaše dítě potíže s imunitou? Z jakého důvodu vás trápí cysty na vaječníku? A jak to spolu vůbec souvisí? Třeba i na tyto otázky vám podle Pavla Opelky dokáže odpovědět homeopatie. Na rozdíl od klasické medicíny představuje běh na dlouhou trať, zato s trvalými výsledky.

Kdy je lepší dát přednost homeopatii před klasickou léčbou? 

Zatímco klasická medicína vše, co vychází ven z těla - ať už na psychické, nebo fyzické úrovni - potlačuje nebo odstraňuje, homeopatie to nechává řízeným procesem odejít. Z odlišné filozofie léčby tedy vyplývá, že klasická medicína je dobrá na rychlé řešení akutních stavů, ale prakticky vůbec se nehodí na léčení chronických potíží - jejich léčba je doménou homeopatie. 

S čím vším tedy musím počítat, když se vydám k homeopatovi?

Lidé očekávají, že dostanou od homeopata kuličky a problémy záhy zmizí. Jenže když k onemocnění dozráváte pět, deset nebo i dvacet let, nemůžete čekat, že se hned vyléčíte. Další věc je, že kromě zdravotního problému, který vás trápí, se při homeopatické léčbě velmi často dostanou na povrch další související potíže, o nichž jste možná neměla ani tušení. Každá nemoc má totiž dvě příčiny: kromě genetické dispozice je druhým spouštěčem psychika. Často ke mně například přicházejí ženy s potížemi s dělohou - což je z hlediska psychosomatiky známkou toho, že něco v rodině není v pořádku. Když se jich zeptám na manžela, pějí na něj a na manželství ódy. Ale to trvá jen do prvního léku, kdy se u těchto žen začnou uvolňovat všechny potlačené emoce, které tlačí na dělohu a způsobují tak patologický stav.

To asi neunese každý, ne?

Homeopatie také není pro každého - i proto, že odbourává již nefunkční návyky, myšlenky či představy, což ale leckdo může vnímat jako velké ohrožení. Homeopatie je tedy pro lidi, kteří o sobě přemýšlejí a opravdu se chtějí uzdravit - i za cenu, že budou muset udělat nějakou životní změnu. Klasická medicína vám vyřízne vřed, nebo odoperuje nemocnou ledvinu, je rychlejší, ale skutečnou příčinu nemoci neodstraní.

S čím za vámi ženy chodí nejčastěji?

Přicházejí s úzkostmi, různými strachy, s trávicími obtížemi a s problémy ženských orgánů, které vždy signalizují nějakou potíž s vlastním ženstvím nebo s rodinou - třeba nepřipravenost k přijetí role ženy, manželky a matky nebo rozčarování z těchto rolí v reálném životě. Velkým tématem u žen jsou také pocity selhání nebo únava přicházející po porodu. Ta může vyvolat až stavy zoufalství, nenávisti a někdy i prudké impulzy dítě udeřit nebo odhodit. K těmto pocitům se ale ženy jen nerady přiznávají. Výčitky svědomí, které je pak můžou pronásledovat celé roky, je mnohdy dovedou od frustrace až k silným depresím.

Jak se to odráží na zdraví jejich dětí?

Nemoc matky nebo dítěte, zkrátka kohokoliv v rodině, vždy zrcadlí energetické vazby celé rodiny. Dnešní děti trpí hyperaktivitou, trávicími problémy a hormonálními poruchami. Ale vůbec nejčastěji je trápí problémy s imunitou - atopický ekzém, chronická rýma, chronické potíže s průduškami, astma, či různé alergie.

Do jaké míry je na vině výchova?

V ordinaci se setkávám s příslušníky několika generací a pozoruji, jak se postupně mění přístup k výchově. Zatímco u nejstarší generace byla výchova velmi tvrdá a necitlivá, dnešní maminky trpí naopak úzkostmi, že své děti špatně vychovávají. Kromě toho, že jsou děti přetížené, běhají z kroužku na kroužek a jsou držené ve "skleníkovém prostředí", je hlavním problémem příliš tolerantní a uvolněný způsob výchovy, který jim nedává hranice. Dítě pak přesně neví, co si může dovolit a co ne. A porucha imunity signalizuje jeho neschopnost se bránit (na fyzické, verbální i mentální úrovni), když dříve nebo později narazí. K tomu se přidávají nemoci plic, v nichž se shromažďuje napětí. Ne náhodou dnes pozorujeme v celé společnosti nárůst agresivity.

Co vůbec nemoc dítěte vypovídá o mně samotné?

Minimálně to, že je vaše výchova nejednoznačná - desetkrát mu něco dovolíte a pojedenácté zakážete. A možná jste pro dítě nečitelná, takže neví, jestli bude následovat pochvala, nebo trest. Možná mu nevysvětlujete, jen přikazujete, takže mu není jasné, proč něco má, nebo nemá dělat. A možná vůbec netolerujete nebo neberete v potaz jeho názor. Tohle jsou důsledky našeho celoživotního problému: kolik minut denně mluvíme na děti a kolik minut mluvíme s dětmi? Nemoc vašeho potomka o vás jako matce bude tedy rozhodně vypovídat v tom smyslu, že dítě je s vámi ve vnitřním konfliktu. Podezřívá vás, že mu ubližujete. Na začátku  většinou ani nepostřehnete, že se nějaký konflikt rodí. Dítěti třikrát odmítnete věnovat pozornost slovy: "Teď na tebe nemám čas, jdi za tátou," a ono si to vyhodnotí jako: "Nemá mě ráda." Čili mu hlavou proběhne nějaký soud a ono se začne projevovat buď dostředivě - to znamená, že se uzavře do sebe, nebo odstředivě, začne být útočné a vzteklé. Okolí ho pak může vnímat jako protivné "smrádě", které si jen něco vynucuje. Ale v jeho podání nejde o zlobení, ono je přesvědčeno, že je v právu, protože vy mu ubližujete. Vynucuje si pozornost, protože cítí pocit křivdy.

Takže když přijdu k homeopatovi včas, budeme řešit agresivitu nebo uzavřenost dítěte, přijdu-li později, možná už bude na pořadu dne jeho alergie nebo jiná choroba?

Ano,  protože dítě si takovým chováním zakládá na nemoc. Hlavně obrátí-li agresivitu dovnitř, samo sebe velmi poškozuje. V konečném důsledku se pak takové děti můžou léčit i na tak vážné choroby, jako je třeba porucha krvetvorby. Homeopatická léčba vy v ideálním případě měla začít už po porodu.

Ale to bychom se museli léčit celý život.

Ano,  nastřádaná zátěž by se uvolňovala průběžně a nezakládali bychom si na nemoci.

Přijdu-li k vám s dítětem, budete současně léčit i mě?

V ideálním případě by bylo fajn, kdyby se přidal i otec dítěte. Když totiž rodiče při konzultaci upozorním, že by měli změnit chování k dítěti, nejspíš nebudou vědět jak - vychovávají ho přece nejlíp, jak dovedou, respektive jak jim dovolí jejich vlastní psychické bloky. A právě ty jim jako homeopat můžu pomoct uvolnit, a tím vylepšit jejich přístup k dítěti.

Neměl by rodič v tom případě jít spíš k psychologovi?

Psychoterapie je výborná, ale ne vždy se jí podaří uvolnit zablokované emoce. Proto považuji za ideální uvolnit je homeopaticky a pak je zpracovat v terapii.

Jak vlastně poznám dobrého homeopata?

Dotyčný musí mit odborné vzdělání v klasické homeopatii a minimálně dvouleté homeopatické medicínské vzdělání. Zárukou jeho kvalit je členství v České komoře klasické homeopatie (www.homeopathy.cz), která klade mimo jiné důraz na dodržování etického kodexu.