
"Otázka léčitelnosti nebo neléčitelnosti pacienta není v tom, jestli se nemoc jmenuje tak nebo jinak, kam ji zařadila moderní medicína, jakou diagnózou ji označila. Otázka léčitelnosti v homeopatii je ta, jaký dosah má homeopat, kolik toho umí, je to otázka jeho odbornosti. A druhá, možná ta důležitější věc je, jak nám pacient dovolí, abychom s ním pracovali. On se nám musí svým způsobem otevřít. Pokud to neudělá, je neléčitelný. Tam je ta hranice." Pavel Opelka, klasický homeopat
Poslední aktualizace:
|
Květen 2012: V tuto chvíli mohu přijmout do léčení opět několik nových pacientů. V případě vašeho zájmu mne prosím kontaktujte na e-mailu info@klasickahomeopatie.cz. Děkuji vám... |
Název homeopatie je
velmi široký, vejde se
pod něj velké množství homeopatických
směrů. Od
těch nejkomerčnějších, založených na
podávání či prodeji co
největšího množství
homeopatických
léků, až po směr nejhlubší, kam se
řadí v
klasické homeopatii léčba po vrstvách,
vyučovaná v České škole
klasické homeopatie.
1.
podávání několika
homeopatických léků dohromady
V pozadí tohoto homeopatického směru stojí farmaceutická firma, většinou francouzská, která školí lékaře - homeopaty, s cílem prodat co nejvíce homeopatických léků. Několik homeopatických léků se zde používá na určitou nemoc, diagnózu, proti něčemu. Jediný rozdíl proti alopatické léčbě je v tom, že klasické chemické léky jsou nahrazeny homeopatickými. Tento homeopatický směr může, ale nemusí, také při léčbě používat polykompozitní, vícesložkové léky, např. 5 homeopatických léků spojených dohromady, i když se jejich účinky mohou navzájem rušit. "Proti" bolesti v krku, chraptění - Homeovox, "proti" kinetózám - Cocculine apod., a schéma, jak se mají brát - např. každý den ráno, v poledne a večer. "Léčí se" jen jednotlivé příznaky nemoci. Jde o potlačení, zatlačení příčiny nemoci hlouběji do těla.
Pomocí elektroakupunkturního přístroje se stanoví diagnóza pacienta, ale dál opět probíhá symptomatická léčba, tj. opět jde o potlačení, zatlačení nemoci hlouběji do těla. Při této metodě "léčby" se běžně pacientovi podají najednou 2 a více, homeopatických léků, často několikrát denně, s podrobným rozpisem, kdy který lék vzít, a to opakovaně, po dobu několika dnů, týdnů i měsíců. Tímto způsobem dochází k silnému zaléčování, tzn. potlačování pacientů.
Zbývající 2 směry - konstituční homeopatie a klasická homeopatie, tzn.léčení po vrstvách - jsou holistické systémy, léčí se člověk jako celek, ne jen jeho jednotlivé části těla nebo příznaky nemocí, užívá se pouze jeden vybraný homeopatický lék v jednom čase. Nepodává se více léků dohromady, nepoužívají se polykompozitní léky, kromě fyzických symptomů zohledňují oba tyto směry také symptomy mysli. Neléčí se zde nemoc, ale člověk, hledají se příčiny onemocnění a ne důsledek - symptom, protože příčina nemoci leží u pacienta v psychice, v mysli, a teprve potom pokračuje na fyzickém těle.
Pracuje s myšlenkou, že každý člověk získal okamžikem narození určitou zásobu životní, vitální síly, která je dána naší konstitucí - někdo má konstituci silnější, jiný slabší. Onemocníme tehdy, když je naše životní síla oslabena, kdy nemoc přišla na životní sílu zvenčí jako negativní vliv, např. viry, bakterie. Abychom člověka vyléčili, musíme posílit životní sílu člověka, konstituci, podáním konstitučního homeopatického léku. Konstituční lék je lék, který by měl pokrývat celý život pacienta, od narození až do současnosti. Je to lék, který je vybíraný podle totality symptomů. Cílem tohoto způsobu léčby je, aby byl člověk úplně zdravý. To ale není v praxi možné, protože nemoc je součástí našeho vývoje dopředu.Problém je v tom, že takto mohla fungovat léčba před dvěma sty lety, za života J.Kenta, kdy lidé bydleli převážně ve vesnicích a malých městech. Kdy se na jednom místě narodili, prožili celý život a zde také zemřeli. Doba byla klidná, bez hektického životního stylu, bez stresů s tím spojených. Tehdy se také lidé většinou narodili v obraze jednoho homeopatického konstitučního léku, v něm prožili celý svůj život, a v obraze stejného léku zemřeli. Z tohoto důvodu tehdy k jejich vyléčení stačilo opakovaně podávat konstituční lék ve zvyšujících se potencích. Touto metodou tedy také nemůže dojít k celkovému a konečnému vyléčení člověka, protože jeden jediný lék, byť podávaný ve stále se zvyšujících potencích, zdaleka nemůže vyřešit všechno to, co jsme si v sobě v průběhu našeho života, a často i před, nastřádali - naše emoční zranění, traumata, bludy. Léků je potřeba podat postupně víc, a pokrýt s nimi určité úseky našeho života, tam kde jsme se zablokovali - a v těchto místech pootočit naše chybné vnímání reality, homeopatickým lékem vytlačit nemoc ven z těla. Toto umožňuje
Nemoc není vnímána jako
oslabení
konstituce, ale jako nevyřešený
problém. Přitom se
snažíme život člověka rozdělit podle vrstev tak, jak se
vyvíjel v čase a prostoru. Při této
léčbě bude
potřeba použít více léků pro
vyřešení problémů člověka, a na
pokrytí
životních úseků, jimiž v životě
procházel. Na
rozdíl od konstituční homeopatie,
která je hodně
roztažená do šířky, zde jdeme při
léčbě
pacienta do mnohem větší hloubky. Tento způsob
léčby klasickou homeopatií po vrstvách
je
nejhlubší možný způsob
homeopatické
práce s pacientem. Účelem léčby
není člověka energeticky
dobít, ale učinit ho nezávislým.
Klasická
homeopatie, léčba po vrstvách bere v
potaz
vývoj člověka, že se v průběhu života nějak
vyvíjí, mění, a potřebuje tedy
pokrýt
určité části života různými
léky. Základem filozofie
léčby klasickou
homeopatií je myšlenka, že nemoc je
součást
našeho vývoje, nemoc k životu, vývoji
patří, cílem není nemoc eliminovat,
ale
nemocí projít, ne ji obejít, potlačit.
Nemoc je
daň za ten vývoj. Tímto způsobem lze léčit i
chronické nemoci, u nichž alopatická
medicína
přiznává, že jsou pro ni
neléčitelné. Prostřednictvím
této léčby můžete také
pracovat na svém osudu, na svém
vývoji. Proto za klasickým homeopatem můžete
přijít, i pokud
zrovna netrpíte žádnou nemocí, jen si
chcete něco,
co vás v životě trápí,
vyřešit.
Problémy se sebevědomím, partnerské
vztahy,
problémy s dětmi, problémy v práci
apod.
Případně pokud se chcete posunout dál ve
svém
osobním spirituálním růstu.